Detail vzkazu
Ahoj, Andry,
jen jsem ti chtěla vzkázat, že jsem dnes byla šťastná. Cítila jsem se naživu a hezky. Přála bych si, aby to tak bylo už napořád. Abych měla rodinu a přátele. Ale přátele mám. Je to zvláštní, jako by se mé sny staly skutečností. Stále ve svých ústech cítím chuť smíchu, který jako kdyby představoval svobodu. Toužím po tom být svobodná. Milovaná. Nechci už se nikdy cítit zklamaně. Chtěla bych začít žít. Doufám, že se zítra zase neprobudím se slzami v očích.
Jsem ale trošku zmatená. Lidé chtějí, abych jim začala věřit. Přijde mi, že spíš nevěřím sobě, než jim. Věřím ale, že se jednou naučím vyjadřovat své emoce. Že se nebudu tak bát padnout, přeci vždy existuje cesta, jak vstát. Alespoň v to se pokusím dát svou důvěru. Kéž by to bylo jednodušší.
Už je večer a z nějakého důvodu se cítím osamělá, i když nejsem. Asi si pletu smutek s krásou. Jen chci, abys to věděla.
Měj se hezky.
