Detail vzkazu
Ahoj, jak je v samsáře? Je to lepší? Dnes to jsou tři týdny, co se Kuba oběsil. Teprve a já mám pocit, že už je to věčnost a stejně se těším, až toho času bude víc a bude se v tom lépe dýchat.
Naposledy jsem mail psala ještě s Verčou a řešila spíš skolu a budoucí rodinu. Teď bych mohla řešit spíš dharmu a kariéru.
Doufám, že očisty trochu zvolnili tempo a že jste štastní, nehledě na to kolik vás je.
Mail píšu z postele. Je pondělí. Celý den sněžilo. Jela jsem do centra zavést Míši drobné sedátko ke kočáru. Ráno Evžen plakal, tak jsem spala s ním v ložnici, zatímco Eda se díval s borůvkama a jahodama na telvizi v obýváku. Volám taťkovi 2x denně, volala jsem i mamce, ale nevzala mi to. Jak se mají? Je to s nimi lepší? A jsou ještě?
Děti už spí v postýlkách, ale stejně se ráno alespoň vedle jednoho vzbudím. Jsou skvělý, přesně takový jací jsou. Nic bych na nich neměnila.
Večer byl sex. Skvělý sex. Je až neskutečné jak nám to spolu jde. Možná právě proto jsou ty děti tak skvělé.
Užívej každičký moment. Všechny obejmi a řekni jim jak moc je miluješ. A nevybírej si utrpení, nemusíš trpět. Je to volba.
