Detail vzkazu
Ahojte Mumi,
je rok 1894 a Vy se právě teď nacházíte v Litvě. Možná jsem trošku popletl roky, ale nacházíte se tam. Moc mi chybíte, v této době bez internet. Jezdíme pořád jenom na koni a jíme střelný prach. Pohrdám střelným prachem, mám ho v celém hrdle. Miluji Vás Šárinko. Vždycky Vás milovat budu a ať je teď v budoucnosti slunko nebo peklo, já jsem tu stále pro Vás. Stačí se mrknout vedle sebe a uvidíte sama. Jsem to já, jen o něco krásnější než teď. Je to díky tomu, že stárnu do krásy, ale to Vy také, takže si nemáme co vyčítat. 4 měsíce trvající jako věčnost. 4 měsíce, které se zapíšou do paměti našeho života. Strávíme spolu celý život ale i tak si to budu pamatovat. Budu si pamatovat ty hrozné dny, kdy jsem jen seděl na verandě a venku pobíhal rok 1894 a hrál si na vojáky. Chybíte mi, vlastně mi chybíte právě teď v minulosti. Toužím po Vaší přítomnosti a věřím, že se střetneme v budoucnosti. V té budoucnosti, ve které se právě teď nacházíte. Doufám, že všechno bude v pohodě. Nechtěl bych, aby tento dopis vyzněl strašidelně. Takže se musím hodně snažit, abych z toho koně nespadl. Tak ještě jednou a naposledy, MILUJI VÁS! Váš chrabrý rytířofarářrolník Lubomír. Toto klasické povolání jsem zdědil po svém otci, který byl rolníkorytířofarář. Matka byla hospodyně. Ale to je nezajímavé. Tento dopis má být jen o nás dvou. Pokud právě teď nejsem vedle Vás, tak mne vyhledejte. Ač Váš manžel Krysa (jestli je to jeho pravé jméno) bude proti. Raději mu to neříkejte! Přijeďte za mnou a já s Vámi uteču! Další variantou je to, že jsem Váš manžel já a to potom nikam neutíkejte, protože to tak mělo být všechno a je to naplánováno v budoucí budoucnosti. Tohle bude to poslední, protože tak to má být a tak to taky bude! Žádné jiné reality nejsou. Ještě je jedna, kde mám hlavu ještěra ale o ní psát nebudu. Ne dnes.
Užijte si Litvu a pamatujte jediné "Miluji Vás, Šárinko" Lubomír Černý, Štokholm 1894
pusaaaaaa <3 hešteg
