Detail vzkazu
(až si tohle budeš číst, pusť si prosím Přístavy)
Milá Sáro,
píšeš tenhle dopis na základě minulýho dopisu z minulosti. Měla jsi z něj depku, ale i radost. Posunula jsi se jako člověk, ale furt se brzdíš lidma kolem sebe. Teď je den před tvým maturákem a tys vyrostla v krásnou dospělou ženu.
Před rokem jsi se hodně trápila a hledala sama sebe. Nevěděla jsi kam na vejšku, co se svým životem. Doufám, že jsi se někam posunula, starý Sáře bys tím udělala radost.
Doufám, že se kvůli nikomu netrápíš. Před rokem těch lidí bylo celkem dost (O, T, K). Snad si se naučila se od lidí odpojovat, i když tě to moc bolí. A co vztah s rodičema? Je to lepší? Co Eva? Bylas u ní ještě?
Co mimoškolní aktivity? Furt kvůli tomu brečíš a říkáš si, žes to přehnala? Doufám, že tě práce v BM posunula.
Doufám ale, že jsi šťastná. Že jsi si našla někoho, kdo tě má rád a neraní tě. Buď silná, teď už to bude jenom horší. Miluju tě a ty miluj sebe!
Jdi si teď užít nejkrásnější večer svýho života, na kterej nikdy nezapomeneš. Budeš obklopená lidmi, kteří tě milují.
Rozhodně víš, že se dají věci kolem tebe dělat mnohem líp. Jak pro tebe tak pro ostatní. Ale vždycky je to ta náročnější cesta. Doufám, že jsi byla aspoň párktát silná a udělala tím radost sobě i ostatním (ale pozor! NE vždycky se ta lepší možnost musí HNED jevit jako ta nejlepší. Ale věř mi, že pro tebe nakonec lepší bude).
S láskou tvoje stará Sára
<3
