Detail vzkazu
Co vůbec mám psát? Tohle mi úpřímě připomíná ty videa na yt, kdy bylo populární dělat podobný věci jako tohle. 'Ptám se mého staršího já na otázky' eh, moc to sranda nebyla. Ani nevím, na co se mám ptát. Změnilo se něco doma? Nábytek nebo můj vztah s mamkou? Jáké je moje mentální zdraví? Chci pořád na cestovku? Zlepšil se mi zpánek?
Hlavně mě zajímá, jestli jsem pořád zavřený, řeknu to mamce až mi bude 15? Možná ne, moc se bojím, i když jsme si o tom už povídali. Musím si být jistý, ale já už si jistý jsem. Vím kdo jsem. Stejnek, i kdybych jí to řekl, tak se mi to bude snažit vymluvit. To vím jistě.
Taky důležitá otázka! Jak je kočka? Doufám, že pořád žije, nechci aby ještě umřela. Kdyby se ale něco stalo a ona fakt umřela, jak jsem se cítil? Někdy mám pocit, že je fakt jediná, která mi přinese nějaký komfort. Když už jsme u kočky, jaký to je s bráchou? Je pořád otravnej a tvrdohlavej? Ani nevím jak se má ted upřímě. Uvědomuju si až moc dobře, že náš vztah je velmi ne moc komunikativní. Ale možná to je dobře, ne? Ne všichni sourozenci jsi jsou tak blízký.
Jak se vůbec mám já? Cítím se dobře v mí vlastní kůži. Pravděpodobně ne, nebo možná jsem víc sám sebou. Doufám, že jo. Prosím, že je to lepší.
O můj bože, malém jsem zapoměl na Sunnyho. Jak se má on? Jak se mu daří na cvičáku? Pokud tam pořád ještě je. Co táta, jak to je sním? A co Alex, teta Lucka? Dominik? Mám se vůbec na něj ptát, za poslední dva roku jsme stejnak neprohodili ani slovo.
Pokud si dobře pamatuju, tak myslím, že má být i táty a Lucky svadba. Vůbec za tenhle rok? Jak to vypadalo?
Chodím ještě k tý psychyatričce? Jako poslední dobou to sní bylo celkem divný. Možná toho má prostě moc. Ale necítím tedka, že jí potřebuju, i když mamka říká něco jiný.
Zajímá mě jestli tohle budu chtít vůbec číst za ten rok. Budu vůbec naživu? Pokud ne, tak tohle nemá ani smysl se ptát, ale nejspíš na živu budu.
Nebo budu polomrtvej. To už se uvidí za ten rok.
Doufám, že všechno vijde.
