Detail vzkazu
Moje milá Verunečko,
dneska je první den nového roku, ve kterém očekáváme spoustu změn. Jsme v Peci na Muldě, přišel mi minulý dopis, který jsem si psala (spolu s Valentýnem) před 5 lety. Asi jsem potřebovala tenhle impulz.
Před pár měsíci jsem na konzultaci k dalšímu postupu IVF zjistila, že čekáme miminko. Povedlo se to, konečně budeme 3. Paní doktorka nám na prvotrimestrálním screeningu řekla, že to na 90 % bude holčička. Za pár dní, 13. ledna a pak 26. jdeme na další vyšetření. Snad všechno bude v pořádku, jako doteď. Zatím to moc nevypadá, že jsem těhotná, spíš, že jsem trochu tlustá... Ztratila jsem docela hodně svalů, první trimestr jsem měla průjem a nebyla moc síla. Chtěla bych říct že teď (17+4) je to lepší, aleee žádná hitparáda to úplně není.
Budeme se stěhovat, půjdeme do Trnkové, místo Tibčových rodičů, čeká nás ještě rekonstrukce, tak snad všechno bude probíhat hladce a na termín porodu už bude všechno ready! Tiborův táta se nám snaží radit, ale není zrovna dvakrát praktický tip, spíš se snaží, co nejvíc ušetřit, jak peněz, tak i své práce. Takže, jestli tohle čteš, v roce 2031, jestli správně počítám, tak pokud jde všechno podle plánů, by měl být byteček ready a v něm 4 spokojení kulíšci <3
Být máma bude challange, vlastně i s ohledem na to, když se ohlédnu do minulého letteru, jak moc jsem se změnila za posledních 5 let ... bylo to docela turbulentní období, od té doby, co jsem skončila s Jindrou. Aférka s Valentýnem, Lukášem a pak na nějaký čas s Martinem (jeho mamka mi furt píše k vánocům, na nový rok, k narozeninám i svátku, měl skvělou rodinu, spokojenou... neměli toho hodně, měli se rádi, nechtěli se měnit, chovali se k sobě s respektem, smáli se, možná velká inspirace). Zpátky k výchově, snažím se načíst, jak by to vlastně mělo vypadat, protože u nás doma to vlastně nebylo úplně tak ideální (což asi nikde není 100%, ale dobré si to uvědomit a připustit). Teprve před časem jsem si uvědomila, že úkol dítěte je být, jen prostě být a za to je milován svými rodiči, nemusí nikomu nic dokazovat. Byly jsme hodně orientované na výsledek, s Karol. Proto se teď možná tolik hledá, nebaví ji moc život, takhle bych Viktorku (Tobíka) vychovat nechtěla.
Co se týká práce, KAČERTax za chvíli slaví 2. narozeniny. Moc doufám, že moje mateřská naše podnikání jen podpoří. Obě se s Lůcou začneme víc věnovat vlastním klientům a postupně přebereme ÚČETNÍ od Tomáše. On mluví o tom, že penzijko může začít vybírat v 60, což je za necelé 2 roky, tak kdyby na nás převedl společnosti a nechal nás o všem rozhodovat... Což se asi nestane, bude chtít mít aspoň nějaký dozor :( uvidíme.
Moje rodiče jsou zlatí, těším se, až nám budou pomáhat s výchovou, teď šli hodně do sebe a jsou dost osvícení (možná ezo je správnější výraz). Hodnotí, jak nás vychovali, že jsme měli mít větší svobodu v rozhodování a hledání aktivit, které máme rády. Velká myšlenka, kterou mi předal Zbyšek - životní cíl by měl být pomoct najít svému dítěti, co ho baví a podporovat ho v tom.
Už jsem toho napsala asi až až. Jestli tohle čteš, zkus si i příště udělat čas něco podobného napsat, vím že tě to osloví.
Měj krásný den a užívej života,
V
